Ráno vstanu, něco bych sněd.

Řítím se k ledničce, něco bych sněd.

Lednička poví mi plnými ústy,

NAPIJ SE VODY, HOVADO TLUSTÝ !!!

Anorekticke muzi

6. února 2009 v 2:07 | marsikisska |  Anorexia
Anorexie není jen záležitostí dívek, postihuje také muže. Módní diktát totiž není omezen jen na křehčí pohlaví, stále více také zasahuje muže. I jim časopisy předhazují, jací mají být, aby byli sexy.
"Tlak na muže je stále větší. Média i oděvní firmy ukazují pouze perfektní svalovce bez chybičky. Zatímco dříve byla upřena pozornost spíše na ženy, nyní už jsou na paškálu také muži," řekl Magazínu.cz psycholog Josef Petrů.
Jeho názor potvrzují i čísla. Podle amerického průzkumu z roku 1972 bylo se svým tělem spokojeno 75 procent mužů. Když byl podobný průzkum zopakován o pětadvacet let později, vyšla z něj úplně jiná čísla. Spokojená byla jen třetina mužů, dnes už celých 97 procent mužů řeší problém s některou partií svého těla. Mozek, nebo svaly?
Dříve byl idolem žen třeba Oldřich Nový, což rozhodně nebyl žádný svalovec. Přesto lámal tisíce dívčích srdcí na počkání. Dlouho se ve světě i u nás více upřednostňoval mozek před svaly, ale pak se začalo kormidlo pomalu obracet a tento trend akceleroval v devadesátých letech.
Muži dnes zkoušejí silikonové svalové implantáty, snaží se drasticky zhubnout, jiní při cvičení zobou steroidy a další nebezpečné látky, aby vybudovali svaly jako z magazínu. A i mezi nimi se objevují případy anorexie… Podle expertů čelí dospělí muži i -náctiletí kluci stejnému problému jako jejich něžnější protějšky. Inzerenti jim předhazují napůl svlečené svalnaté sympaťáky, aby zvýšili prodej svých výrobků, média neustále varují před obezitou a jejími společenskými důsledky a celý ten kolotoč se točí stále rychleji. Dlouhá cesta
V souvislostí s anorexií u mužů přinesla americká média jeden typický příběh. Popisuje sedmadvacetiletého Michaela, který se zatím pohybuje jen na vozíčku. Nyní už ví, jak iracionálně jednal, ale zbavit se návyku je strašně těžké. Přiblížil například své rozhodování, zda si dá čokoládovou oplatku nebo ne.
"Vstal jsem a měl jsem na ni ohromnou chuť. Ale stále jsem si říkal, že si ji nesmím vzít. Celé ráno mi znělo v hlavě, že normální lidé nejí čokoládu. Prostě jsem z toho jídla dostal strach," vyprávěl. Postupně svůj strach překonává a problém odbourává, bude to ale ještě dlouhá cesta. Je totiž teprve v polovině pětiměsíčního léčebného programu. Kvůli dívce
Kalorie začal pečlivě počítat už na střední škole, ale na vysoké se zamiloval a místo hubnutí začal spokojeně přibírat. Nakonec se jeho váha vyšplhala skoro k metráku a dívka jej po pěti letech vztahu a pouhé tři měsíce před svatbou opustila. Tehdy se rozhodl, že jí ukáže. Začal drasticky hubnout. Skoro nic nejedl a to, co mu přichystali rodiče, v noci vydávil.
"Vážil jsem se nejméně destkrát denně a panikařil jsem, když jsem přibral i pouhého čtvrt kila," vzpomíná Michael. "Dařilo se mi ale hubnout, byl jsem na sebe pyšný, měl jsem pocit, že mám vše pod kontrolou," dodal. Rodiče samozřejmě nakonec jeho stav odhalili. Ani nebylo divu, v tu dobu Michael vážil pouhých čtyřicet kilo, srdeční tep měl 31 úderů za minutu a aby přežil, musel do nemocnice. Nyní je na nejlepší cestě zpátky do života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama